Mladší děti

"Co se v mládí naučíš..."

Tak to jsme my!

Nazývají nás "mladší". Na tom ale vůbec nezáleží. Jsme tak velcí, jak chceme sami být, velikáni v mnoha ohledech. Přátelé, kamarádi, šikulové, průzkumníci, dobyvatelé, sportovci a jedno z nejdůležitějších, členové našeho oddílu. V našem oddíle jsme se toho spoustu naučili a taky ještě naučíme. Uzly jsou naši kamarádi, morzeovka náš cizí jazyk a slib je pro naši věrnost.

Co jsme dělali Úkol na příště
6. 9. Seznámení s celoročním plánem Popřemýšlet nad výzdobou klubovny.
13. 9. Skautské zákony Procvičit si zákony

Proč ses rozhodla dělat s menšími dětmi?

Protože si myslím, že je důležité s dětmi pracovat intenzivně už od začátku. (Hanka)

Protože ty menší děti (zatím) jsou nadšené z většiny věcí co pro ně uděláš. (Lucka)

Překvapily tě někdy v něčem?

Děti překvapují neustále. (Lucka)

Překvapují mě pořád. Hlavně když se jim něco povede, mění se jejich vztah k ostatním, nebo když překonají sami sebe. Mám radost za ně, když zvládnou něco, co by sami nikdy neřekly. (Hanka)

Když připravuješ schůzku máš obavy, že by to nemusely zvládnout?

Vždycky se snažím přizpůsobit schůzku věku dětí, případně nově příchozím dětem. I přes tyto skutečnosti se může stát, že úkoly budou moc těžké a hry moc složité. Potom musím začít improvizovat a hru upravit, anebo vymyslet jinou. (Hanka)

Ano mám obavy, že to nemusí zvládnout, nikdy nevím jak to bude. (Mája)

Občas takové obavy mám, někdy se dokonce stane, že se ty obavy naplní, ale většinou mě děti spíše příjemně překvapí. A úplně nejlepší je, když jim zadaný úkol nejde, a přesto z něj mají obrovskou radost. (Verča)

Když připravuješ schůzku máš obavy, že by to nemusely zvládnout?

Vždycky se snažím přizpůsobit schůzku věku dětí, případně nově příchozím dětem. I přes tyto skutečnosti se může stát, že úkoly budou moc těžké a hry moc složité. Potom musím začít improvizovat a hru upravit, anebo vymyslet jinou. (Hanka)

Ano mám obavy, že to nemusí zvládnout, nikdy nevím jak to bude. (Mája)

Občas takové obavy mám, někdy se dokonce stane, že se ty obavy naplní, ale většinou mě děti spíše příjemně překvapí. A úplně nejlepší je, když jim zadaný úkol nejde, a přesto z něj mají obrovskou radost. (Verča)

Kdybys měla své dítě chtěla bys, aby chodilo k nám do oddílu, nebo někam jinam a proč?

Až budu mít jednou dítě, budu si určitě přát, aby chodilo do K2, protože se můžu spolehnout na to, že tam bude vedeno cestou dle nejlepšího vědomí a svědomí vedoucích. Myslím si, že skauting, ne jen v našem oddíle, dá do života člověku víc, než si kdo může myslet. (Verča)

Nechala bych je chodit k nám do oddílu, ale já bych tam nemohla být já jako vedoucí. Stačí, že bych je měla doma, ještě v oddíle. (Mája)

Je to těžší než se staršíma?

Myslím si, že práce s malými dětmi vyžaduje větší trpělivost a pevnější nervy, ale říct, že je to těžší bych si nejspíš netroufla. Obě dvě věkové kategorie mají co do sebe a zároveň něco, s čím se musíme jednoduše poprat. Pro mě osobně to s malými těžší je, ale zároveň vnímám, že moje trpělivost je silnější a silnější. (Verča)

Malé lehčeji zaujmeš! (Mája)

Jaké jsou tvoje pocity když se něco naučí?

Když se děti něco nového naučí, mám jednoduše obrovskou radost. Není nic lepšího, než se přesvědčit o tom, že to, co děláte, má smysl. (Verča)

Samozřejmě mám vždy radost. Hlavně proto, že úkoly, které od nás dostávají, nejsou povinné. Když je nesplní, nedostanou špatnou známku ani poznámku do žákovské knížky. O to větší radost mám, když přijdou na schůzku a umí, protože je to důkaz toho, že samy chtěly a baví je to. (Hanka)

První pocit po naučení je fajn a řekneš si jo umí to,ale pokud přijde za týden a stále to umí tak to je ten nejlepší pocit. (Lucka)

hanka

Hanka

Verča

maja

Mája

lucka

Luciška